Zima skončila, je tu konečně jaro. A s jarem, jako každoročně, přicházejí Velikonoce. Přes všechny ty zajíčky a vajíčka (které samozřejmě i my s klienty vyrábíme) je to i pod tím barevným nátěrem pořád největší křesťanský svátek. Proto je těžké psát velikonoční přání, když jste povoláním ředitel a vzděláním farář – a když se nikoho nechcete dotknout a přitom chcete být upřímný. Jako jsou Vánoce oslavou narození Ježíše Krista, Velikonoce jsou symbolem Kristova vzkříšení. Vánoce přinášejí naději, o Velikonocích se z naděje stala realita.
V našem Domově mají klienti i starší část zaměstnanců blíž k tomu vzkříšení, než k tomu narození – je to dáno věkem. Většina z těch téměř 140 obyvatel a zaměstnanců Domova věkově patří spíš k podzimu než k jaru. A tak co přát k Velikonocům všem v Domově i kolem něj? Rozhodně radost – a věřte mi, že i tady v Domově je radosti dost, nejsme „dům smutku“. Rozhodně příležitost žít další dny s pocitem, že skutečně žijeme a že stojí za to být tady a teď. A moc bych si přál, aby se Velikonoce provalily i do budoucích závěrů našich životů, abychom žili jako ti, kdo směřují domů, ne do prázdna.
Řekněte – nehodilo by se to k DOMOVU DOMA?
Jan Vojvodík
ředitel